Nejjednodušší by bylo říci, že zelený laser je nejlépe viditelný, a hned za ním následuje červený laser s nižší vlnovou délkou, blížící se oranžové barvě. Avšak situace není tak přímočará. Toto tvrzení platí pro většinu materiálů, ale nikoliv pro všechny typy povrchů, jejich barev a druhy okolního osvětlení.

Je třeba vysvětlit..

Lasery vyrábíme s několika vlnovými délkami (barvami) paprsku. Například pro červené lasery o výkonu 1mW až 10mW používáme diody s vlnovou délkou 635 nm, což je červená barva s nádechem do oranžova, která je mezi červenými nejlépe viditelná. Nicméně, tyto diody vydrží pouze teplotní rozsah -12 až 45 °C (teplotní rozsah rozebíráme více v sekci 8-životnost).

Pro výkonné lasery do 100mW používáme diody s vlnovou délkou 650 nm, což je sytě červená barva s podobnou tepelnou odolností -12 až 45 °C. Dále máme k dispozici HT diody, které vydrží teploty od -10 do 70 °C, ale mají jinou vlnovou délku, například 655 nm nebo 658 nm, což je vnímáno lidským okem jako tmavší červená.

A pak tu máme zelené lasery s vlnovými délkami 515 nm, 532 nm a 520 nm HT, které jsou vhodné pro použití v teplých prostředích. Jaký je v tom rozdíl?

Rozhodně veliký!  Řeknete si několik nanometrů, to není moc, ale člověk vidí jen v úzkém spektru světla 380~750nm. Mimo toto rozmezí začíná UV a IR. Takže vidíme očima jen světlo které se vejde do rozmezí o 370nm. Do tohoto rozmezí se nám vejdou všechny barvy které lidské oko vidí.
Největší citlivost lidského oka je na 555nm což je jasně světle zelená barva. Pak citlivost oka klesá směrem dolů k oběma hranicím což je UV a IR sevětlo tak jako je to zobrazeno na obrázku.

Povšiměnte si prosím i svislé stupnice - je rozdělena na násobky (logaritmicky). Je opravdu veliký rozdíl mezi viditelností zeleného laseru a červeného laseru o stejném výkonu. Červený laser musí být mnohem silnější, aby byl vidět stejně jako zelený, na středně šedém podkladu (Vliv barvy podkladu rozebíráme v bodě 3).

Zobrazení barev laserových paprsků

Abychom dokázali podat věrohodně barvy laserových diod na monitoru nebo papíru musíme se vždy uchýlit ke kompromisům. RGB monitor nedokáže zobrazti červenou o 660nm, zelnou 515nm,  (pokud je to špičkový monitor zvládne max 650 nm červenou, 540nm zelenou a 450nm modrou. Více ne). Také velmi záleží jak se podaří vytisknout barvu na tiskárně která převádí RGB   (sRGB, Adobe RGB) signál na signál CMYK  (azurová (cyan-C), purpurová (magenta-M), žlutá (yellow-Y) a černá (black-K) který je počítán na bílý papír. A zde dochází ke zkreslení při každé metodě přepočtu, ať už perceptuální nebo relativní kolorimetrické, kdy vlastně musíme “vmáčknout” větší prostor do menšího viz obrázek. Rozhodně si povšimněte modře zobrazených čísel konkrétních vlnových délek a jejich umístění zcela mimo běžně používaný sRGB i Adobe RGB prostor, o papírovém zobrazení SWOP CMYK už nemluvě. V podstatě i ten obrázek viditelného barevného prostoru je nepravdivý...je přizpůsoben bareveně RGB Monitoru a je tudíž ořezaným kompromisem.

Vyjímkou je částečně ProPhoto RGB který dokáže zobrazit zhruba 90% prostoru. Zatím ale nemá příliš možností uplatnění, neboť žádný současný monitor ani fotoaparát ještě nedokáže plně využít celou škálu ProPhoto RGB prostoru. Jedná se tedy zatím stále spíše o RGB prostor budoucnosti.

Závěrem..